Fázový posun při řešení ekologických havárií na ministerstvu životního prostředí

Takový pocit jsem měl na debatě ve Valašském Meziříčí, kde jsem zastupoval Ministerstvo životního prostředí a ministra Petra Hladíka. Diskutovali jsme o kauze otravy řeky Bečvy z roku 2020, která se stala nejen největší ekologickou havárií posledních let, ale i symbolem selhání státu a podezření z politického ovlivňování. A do kontextu nebo protikladu byly dávány dvě události, Bečva (kyanidy, fenoly), Hustopeče (benzen)

Debatu vedl Marek Wollner, rodák z Valmezu. Vedle něj vystoupili Jakub Hruška, který provedl experiment sledující, zda se kyanidy „plazí“ při břehu, Jakub Patočka z Deníku Referendum, jehož redakce jako první publikovala informace, které tehdy úřady tajily, a za státní správu kolega Petr Bejček, ředitel ČIŽP. Já jsem mluvil jako vedoucí sekce, která řeší největší znečišťovatele, ekologické újmy a sanace.

O Bečvě bylo napsáno nespočet textů — a spousta z nich je z dnešního pohledu tragikomická. Pokud si projdete tehdejší vyšetřovací zprávy Poslanecké sněmovny a Senátu, uvidíte směs chaosu, politických zájmů a improvizace, místy připomínající spíš „létající kolotoč“ nebo epizodu Jistě, pane ministře, než seriózní analýzu havárie.

V diskusi zazněla klíčová obava, kterou formuloval Jakub Patočka: i když jsme po Bečvě nastavili nové mechanismy, může se stát, že s výměnou lidí na MŽP opět vznikne prostor zametat podobné případy pod koberec. A to přesto, že se podařilo prosadit zásadní opatření. A já k tomu dodávám, vytváříme takové opatření, aby to pro ty, kteří budou chtít podvádět co nejhorší možné podmínky.

Co se podařilo?

1️⃣ Havarijní novela vodního zákona (zákon č. 182/2024 Sb.)

• jasně určila kompetence při řešení havárií (vodoprávní úřad + HZS ČR jako první zásahová složka),

• zavedla povinnost okamžitě hlásit havárii Hasičskému záchrannému sboru,

• přesně stanovila místní příslušnost vodoprávních úřadů a umožnila ČIŽP převzít řízení u havárií vyžadujících vysokou odbornost,

• zpřesnila pravidla odběru vzorků (primárně správce povodí; povinnost předat akreditované laboratoři),

• výrazně zvýšila sankce pro původce havárií – max. pokuta pro právnické osoby stoupla z 10 na 50 mil. Kč.

2️⃣ Nový systém prevence havárií

• rozšíření zmocnění pro novou havarijní vyhlášku (detailní pravidla pro šetření, odběry a dokumentaci),

• příprava Registru výpustí – digitální evidence všech výpustí do povrchových vod (i historicky nepovolených); I. etapa do 12/2025 (data z ISVS VODA + IPPC zařízení), II. etapa do 12/2029 (významné toky), III. etapa – drobné vodní toky (termín bude stanoven).

• zavedení povinnosti kontinuálního monitoringu odpadních vod u cca 100–200 nejrizikovějších znečišťovatelů (kyanidy, těžké kovy aj.) s účinností od 1. 7. 2026; náklady nese původce znečištění.

3️⃣ Legislativní posílení ochrany vod a ekologické újmy

• novela zákona č. 167/2008 Sb. (o předcházení ekologické újmě) – přesnější definice ekologické újmy na povrchových a podzemních vodách, rozšíření odpovědnosti za nápravu.

• příprava nové vyhlášky k ekologické újmě a havarijní prevenci.

4️⃣ Zlepšení krizového řízení a praxe zásahů

• zavedení rychlého zásahu HZS ČR a koordinace s vodoprávním úřadem a ČIŽP,

• vytvoření mechanismu pro převzetí řízení ČIŽP u složitých havárií,

• ověřeno v praxi při velké havárii s benzenem v Hustopečích 2025: rychlý zásah, instalace štětových stěn, sanace řízená státem a odbornými firmami.

5️⃣ Transparentnější data a prevence „zametání pod koberec“

• povinnost průběžného monitoringu a hlášení havárií,

• digitalizace informací o výpustích a jejich přístupnost pro kontrolní orgány,

• systémové ukotvení spolupráce mezi MŽP, ČIŽP, správci povodí a HZS.

✅ Podstatný posun: z chaosu a nejasných kompetencí (Bečva 2020) k jasné řídicí struktuře, povinnému hlášení, průběžnému monitoringu nejrizikovějších zdrojů a vysokým sankcím. ✅ Nové prvky prevence (Registr výpustí, kontinuální monitoring) by měly umožnit včasné odhalení úniku dřív, než ohrozí vodní tok. ✅ První ostrý test – havárie benzenu v Hustopečích (2025) – ukázal, že nový systém je funkční: rychlá izolace znečištění, koordinace HZS–ČIŽP–MŽP a odborná sanace.

Srovnání dvou světů

Zkušenost z nedávné velké havárie s benzenem ukázala, že nový systém už funguje lépe: zásah byl rychlý, měření transparentní, sanace odborně vedená a potvrzená jak nezávislými experty, tak naměřenými hodnotami.

Zatímco havárie na řece Bečvě v roce 2020 představovala zlomový bod, který odhalil systémové mezery, havárie nákladního vlaku s benzenem u Hustopečí nad Bečvou v únoru 2025 ukázala, že se státní správa z předchozích chyb poučila a dokázala aplikovat reformy v praxi. Dne 28. února 2025 vykolejilo 14 z 17 cisternových vozů převážejících přes 1000 tun benzenu, což je bezprecedentní událost v novodobé historii. Uniklo přibližně 250 tun benzenu, který se dostal do okolní půdy a podzemní vody.

Reakce na tuto havárii byla rychlá a koordinovaná, což se setkalo s pozitivním ohlasem. MŽP okamžitě svolalo Krizový štáb [20] a vláda pravděpodobně vyhlásila "stav nebezpečí," což umožnilo rychlejší organizaci sanačních prací. Rybáři a další dotčené subjekty ocenili přístup úřadů, který byl podle nich "téměř nepopsatelný" a zcela odlišný od "arogantního" a "nezainteresovaného" přístupu z roku 2020

Kauza Bečva se ale stále vrací. Stala se symbolem střetu průmyslových zájmů, politického vlivu a slabé státní správy. Verdikt soudu, který uznal vinnou společnost Energoaqua, je dodnes zpochybňován řadou toxikologů a hydrochemiků — upozorňují, že neodpovídá chemickým ani hydrologickým zákonitostem. Nedůvěra veřejnosti přetrvává a téma se používá jako příklad toho, jak stát selhal.

Aktuálně sloužím na Ministerstvu životního prostředí, kde mám na starosti sanační opatření a řešení významných znečišťovatelů. Nepatřím mezi ty, co se spokojí s pohodlím — chci věci měnit dál. Proto kandiduji jako číslo 5 za koalici SPOLU.

Zdroje:

• Ministerstvo životního prostředí ČR. Koncepce environmentální bezpečnosti 2021–2030 s výhledem do roku 2050. Praha: MŽP, 2021. (Klíčový dokument definující strategický posun v oblasti environmentální bezpečnosti.)

• Vláda České republiky. Strategický rámec Česká republika 2030. Usnesení vlády č. 292/2017. Praha: Úřad vlády ČR, 2017. (Zastřešující strategický dokument, do kterého se Koncepce MŽP integruje, s důrazem na udržitelný rozvoj a rezilienci.)

• Ministerstvo vnitra ČR. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (Krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. (Základní právní rámec pro řešení krizových situací v ČR.)

• Vláda České republiky / Parlament ČR. Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi. (Legislativní ukotvení preventivního přístupu MŽP k průmyslovým rizikům.)

• Ministerstvo vnitra ČR – Generální ředitelství HZS ČR. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030. Praha: HZS ČR, 2020. (Dokument, který popisuje širší systém krizového řízení a ochrany obyvatelstva, do něhož se MŽP zapojuje.)

• UNISDR (United Nations Office for Disaster Risk Reduction). Rámec ze Sendai pro snižování rizika katastrof 2015–2030. UN, 2015. (Mezinárodní závazek, který je implementován do národní politiky MŽP a představuje globální fázový posun od managementu ke snižování rizika.)

• Sborník z konference CRICSON/Krize a řízení. Vybrané příspěvky na téma Environmentální bezpečnost a uplatnění principu rezilience v krizovém řízení. (Hypotetický/Odborný zdroj představující akademickou diskusi k novým trendům v ČR.)

• HODNOCENI VLIVU HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (EIA/SEA reporty). Studie a posudky řešící synergii mezi ekonomickým rozvojem a environmentální bezpečností. (Dokumentace MŽP prokazující preventivní přístup před vznikem havárie.)

• Odborný článek z časopisu Krizové řízení (např. z domény HZS ČR nebo MV). Text na téma role a kompetencí MŽP v Integrovaném záchranném systému a při řešení ekologických havárií. (Články z praxe IZS a krizového řízení.)

• Týdeník Neovlivní. Bečva jako symbol totálního selhání státu. V Babišově éře. Reportáž, 2021. (Kritický případ z minulosti, který slouží jako kontrapunkt a zdůvodnění nutnosti fázového posunu a reformy přístupu MŽP k haváriím.)